<- vše o KDU-ČSL -> <- ..... a ->
Josef Plojhar je mezi členy KDU-ČSL jejim nejméně oblíbeným bývalým spolustraníkem. Je symbolem zrady a odpadlictví.
Josef Plojhar se narodil v roce 1902 v Českých Budějovicích do českoněmecké rodiny, hlásil se k české národnosti. Vystudoval Německé státní gymnázium a přešel do biskupského semináře. 5. července 1925 byl vysvěcen na kněze. V roce 1939 byl zatčen nacisty, kteří jej do roku 1945 věznili v Buchenwaldu a Dachau. Po roce 1945 krátce sloužil jako kaplan v Českých Budějovicích.
Členem ČSL byl Plojhar už před válkou. Jako bojovníka proti nacismu jej v roce¨1945 lidovci zvolili předsedou jihočeské krajské organizace strany. Stal se také poslancem, kterým zůlstal až do své smrti.
Během únorových událostí v roce 1948 Josef Plojhar otevřeně spolupracoval s komunisty a za to byl společně s Aloisem Petrem z ČSL vyloučen a byl mu odejmut poslanecký mandát. Za pomocí komunistů ale ovládnul kanceláře strany, ignoroval rozhodnutí stranických orgánů a nechal se zvolit místopředsedou strany (předsedou se stal Alois Petr). Plojhar přitom neměl mezi řadovými členy strany žádnou autoritu, už tehdy byl jimi považován za zrádce, odpadlíka a „padlého kněze“.
Pražský arcibiskup Josef Beran nařídil Josefu Plojharovi jakožto knězi, aby rezignoval na své politické funkce, a zakázal mu kandidovat ve volbách v roce 1948. Plojhar obě rozhodnutí ignoroval a arcibiskup Beran jej poté suspendoval a exkomunikoval. V roce 1951 exkomunikaci z Plojhara na nátlak komunistické vlády nad rámec svých pravomocí sňal pražský kapitulní vikář, z důvodu hrubého porušení církevních zákonů byl ovšem tento akt neplatný, kromě toh se mimo tuto konkrétní „Beranovu“ exkomunikaci na Plojhara vztahovala ještě celá řada dalších, např. exkomunikace komunistů z církve vyhlášená Svatým officiem a stvrzená papežem Piem XII. v roce 1949, exkomunikace participantů rozkolnické „Katolické akce“ z stejného roku a exkomunikace, která automaticky vyplynula z toho, že Plojhar jakožto ministr zdravotnictví spolupřipravil a spoluprosadil zákon povolující interrupce.
Po smrti Aloise Petra se Plojhar stal předsedou ČSL. Zastával také mnoho jiných funkcí v různých pochybných organizacích. Získal Řád Klementa Gottwalda, bal mu udělen čestný doktorát teologie na litoměřické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě.
Alois Plojhar byl děvkař a alkoholík. Současníci vzpomínají, že dokázal upít i ruské maršály, kteří jej oslovovali „Tovarišč pop“.
Ministr kultury Kopecký v projevu na schůzi ÚV KSČ v roce 1959 o Plojharovi řekl:
… v rámci diskuse, kterou jsme vedli ve vládě o boji proti alkoholismu, uplatňoval Josífek Plojhar velmi houževnatě své známé přísloví, že „alkohol hubí národy, ale jednotlivcům neškodí“. A také své druhé známé přísloví, že „je-li alkohol požíván v malých dávkách, neškodí v jakémkoliv množství“, k čemuž Josífek Plojharů obvykle dodává husitské heslo „na množství nehleďte“.
Komunistický agent nasazený na Plojhara v předúnorového období tvrdil:
.. je to člověk lehkovážné povahy, který má rád děvčata a rád pije a jako kněz není pobůžnůstkářský. S komunisty v Českých Budějovicích úzce spolupracuje. V soukromí rád hovoří o děvčatech. Umí několik řečí, měl poměr se strážníkovou manželkou, za což byl přeložen na venkov.
V roce 1968 byl Plojhar zbaven funkce předsedy v ČSL. V době normalizace obdržel čestné předsednictví. Zemřel na recepci pořádané sovětským velvyslanectvím při příležitosti výročí VŘSR v roce 1981.
Našli jste v textu chybu? Umíte napsat lepší text o Josefu Plojharovi? Vložte Vaši poznámku nebo článek do diskuze nebo mi jej zašlete na e-mail uvedený v patičce (spodní části tohoto webu) a já jej rád zveřejním.
Napsat Váš názor, diskutovat na téma Josef Plojhar můžete zde: diskuze
webmaster:
-
upozornění návštěvníkům